Jiří Urban: kapela Dymytry nevznikla najednou

INTERVIEW Pondělí, 28. listopad 2011 @ 05:15   |   
Petr
  |   

Dymytry

Yuri Dymo alias Jiří Urban je kapelníkem psy-core metalové skupiny Dymytry, která dokázala za sedm let své existence vytvořit originální podání metalu a sklízí za to oprávněné ohlasy. Originální masky od maskérů Národního divadla podtrhují dravost mladé kapely, která je nekompromisně údernou formací se stále rostoucí armádou fanoušků.

Dymytry

Jiřího Urbana, alias Dyma, jsme zastihli po koncertu v pražském MATRIXu, kde jako vítězná kapela MetalGate Massacre 2010 hráli na výroční akci této soutěže. Působil na nás velmi vlídně a upřímně. Proto jsme si mohli dovolit otázky na tělo.

B IN FASHION Tlak módy je neúprosný. V buticích kterých značek mu podléháte nejčastěji?

Já osobně moc butiky nenavštěvuji, ale kvalitní oblečení mám rád. Na koncerty nás obléká Nosferatu, které nabízí přesně to, co hledáme - moderní styl i metalový outfit. ostatní členové kapely tolik na oblečení nejsou, jsme prostě metalová smečka, zvláště náš frontman, který je povoláním dřevorubec. Já osobně preferuji okamžitá rozhodnutí, když se mi něco líbí, tak to koupím.

B IN ART Pokud jde o kulturu, procházíte se více po galeriích, divadlech, kinosálech a koncertních síních, nebo si raději někde v klidu otevřete knížku?

Jsem vystudovaný tanečník, mám 8 let konzervatoře, byl jsem jako tanečník dalších 8 let v Národním divadle na první scéně, takže k tanci a vůbec ke kultuře mám hodně blízko. Kluci z kapely se asi po galeriích neprocházejí, ale rádi zavítají do divadla i kina. Knížky samozřejmě také, ale díky našemu časovému vytížení je to složitější.

Dymytry

B IN CARS Máte nějaké oblíbené auto, kterým jste jezdili, jezdíte, případně jezdit chtěli?

Mám nejlepší auto, Ford Escort r. v. 1997, stále ještě jezdící a úspěšně složilo STK, i když mi sdělili, že už bude asi poslední. A v kapele máme rádi Mercedes, BMW. No a jedním takovým Mercedesem vlastně jezdíme i na koncerty, což je perfektní. Máme v něm dokonce i velkou televizi, což je na dlouhých cestách velké plus. 

B IN FOOD Rozhovor prochází žaludkem. Preferujete určitou kuchyni, případně přímo restauraci, nebo si potrpíte na domácí stravu?

Víme, co nepreferujeme, jsou to grilované klobásy na koncertech a guláš, který je zahušťovaný cementem místo jíšky, je tudíž chuťově podobný betonu. Toho už jsme si s kapelou užili víc než dost. Já osobně mám rád ryby a těstoviny, prostě klasická metalová strava. No ale steak je steak, samozřejmě :-)

B IN TECH Jsme fascinování technikou. Používáte k ulehčení, anebo zpříjemnění života nějaký výkřik nejnovějších technologií?

Dneska už to bez techniky nejde, na pódiu máme kromě zesilovačů i notebook Apple kvůli samplům. Chceme co nejdřív přejít na vlastní osvětlení a pyrotechniku, to bude kompletně řídit počítač. Co se týče telefonů, tak většina z nás má Android systém. A pak samozřejmě notebooky. To jsou věci, které nám ulehčují fungování.

Jak vlastně vznikl název Dymytry? Co bys řekl k designu a celkové image, která kapelu provází?

Jméno Dymytry dostala kapela podle jedné ruské lokomotivy, která od pohledu působí jako ocelové monstrum, oni v Rusku mají vůbec všechno největší a nejmohutnější. Symbol je zobrazením tří ypsilonů ve jméně kapely. Masky jsme vymysleli se zpěvákem Protheem v autě jednou po cestě z koncertu. Probírali jsme obrovské množství kapel na naší scéně (třeba na serveru Bandzone jsou jich doslova tisíce) a jak se v té mase neztratit. Originální image je dneska prostě nutná, jinak nikoho nezaujmeš a nezajímáš. Protheus navrhl masky a já využil svoje kamarády a kolegy z divadla a převedl nápad do reálu. Hodně lidí si myslí, že jsme se inspirovali u Predátora, ve skutečnosti se výtvarníci inspirovali hmyzem, což je zvláštní skupina hodně bizarních stvoření.

Občas nás samozřejmě rozumbradové odsuzují, že jsme jako Slipknot, ale ani ti nebyli rozhodně první, kdo přišel s maskami. Řídíme se heslem „pokud ti to nevyhovuje, máš dost jiných kapel na výběr, nebo si založ vlastní band podle svého“, já nikomu nic neberu. Pokud budeš něco dělat kvalitně a vydržíš, tak to může mít úspěch, jinak to nefunguje. Jestli si někdo myslí, že si zaplatí fanoušky anebo nějaká jiná tlačenka, tak to nefunguje. V popíku možná, ale metal fanoušci musí poslouchat, chodit na koncerty, mít rádi tvojí hudbu a taky se musí ztotožnit s textem. A k tomu ti nic nepomůže, než ty sám. Součást naší image je i to, že zpíváme zásadně česky, narodili jsme se tu a nevidíme důvod si hrát na Američany z Vysočan nebo podobný pitomosti, co tu hodně lidí dělá. My prostě chceme mít svoji tvář jak v image, tak v muzice, což nám samozřejmě dost kapel závidí, ale to je život. 

Ty už jsi to nakousnul, máš slavného otce ve skupině Arakain. Jak se s tím dá fungovat, je tam stálá provokace ze strany odpůrců kapely?

Lidi to stále baví a teď i přibývají, jak si nás poslední rok všímají média a jsme tedy trochu slavnější, lidi prostě začínají chodit, to jste viděli tady. A nedá se to třeba srovnat s Masters of Rock, kdy jsme měli v devět ráno deset tisíc lidí. Přišli jsme na jeviště mírně otrávení z toho ranního času a všichni začali řvát Dymytry, bylo tam 10 000 lidí, fakt z toho šel mráz po zádech a ani já, ani kluci jsme se neubránili dojetí, i ta slza ukápla. To byla odměna za všechny ty noci v dodávce. To samé i na MetalFestu v Plzni, na Benátské noci atd. O tom to je. Jo, mám tátu v Arakainu, ale asi to dost lidí překvapí - táta neobesílá pozvánky, aby lidi chodili na naše koncerty a kupovali si naše CD. A každej, kdo má slavnýho tátu ví, jak je to vlastně těžký se prosadit a kolik keců o protekci si musíš vyslechnout. Táta dokázal v týhle zemi fakt hodně, hraje 30 let, vydal 20 desek, vážím si ho a motivuje mě to, abych něco takového taky dokázal, samozřejmě pod svým jménem a sám za sebe. 

S lidma je to v Čechách těžký, e začátku, když jsme neměli masky, jsme byli kopírka Arakainu, teď jsme kopírka Slipknot a to hrajem pořád ty stejný věci. Tady prostě platí, že každej úspěch musí bejt po zásluze potrestán. Jenomže jediný, co je fakt důležitý je, jestli přijdou lidi. A lidi zatím choděj! 

Dymytry

K tomu nemáme co dodat. Na Bandzone jsme slyšeli novinku s názvem „Jsem nadšenej“. Znamená to asi novou desku, kdy vyjde a jsou už nějaké další informace, které bys mohl prozradit?

Nová deska je už na cestě, vydáme jí hned na jaře, po vydání DVD Miloše Meiera a jeho dravých syndromů.  

Miloš: Jedná se o bubenický projekt a jinak nic, můžete pokračovat. 

No, tak je to dva roky po vydání NESER, takže je na čase dát našim fanouškům novou desku, aby si mohli nové věci naposlouchat a pořádně si s náma v létě vyřvat hlasivky na festivalech. I když si asi většina lidí stejně tu desku nekoupí, ale vypálí... I tak budeme rádi za jejich zájem.

No, to je to další, na co jsme se chtěli zeptat: Je nějaká taktika, kterou pojedete, anebo prostě budete vydávat klasické CD a doufat v prodejnost?

No, tak hodně věcí dáme na internet, aby si opravdu fanoušci mohli naposlouchat nové písně a zpívat s námi, zaskákat si. A myslím, že cena našeho CD je hodně malá, 99 korun je opravdu minimální, i když si to pak fanoušci dají do MP3, což v dnešní době chápu. Deska je dneska spíš pro fajnšmekry a sběratele, kapelu musí živit hraní na koncertech. A kdyby nebylo firmy jako METALGATE, tak to CD asi ani nedáme dokupy, finančně samozřejmě. Jelikož nám z METALGATE věřili a vydali nám CD se vším všudy, mohli jsme se prostě zavřít do studia a věnovat se muzice a letos to plánujeme úplně stejně. Jsme rádi, že i přes všechnu tu bídu a mizérii v malém českém rybníčku jsme prodali přes 1000 kusů desky, což v reálu znamená zhruba pokrytí nákladů. Deska, když má k něčemu vypadat, prostě není levná záležitost. Je to spíš dárek a odměna fanouškům, než komerční tah. Chystáme se i na DVD, ale to si ještě chvilku počká.

Dymytry

Jak je to kolem vás s podporou, jaké firmy vám pomáhají a bez koho byste nemohli fungovat?

Jasně, tak samozřejmě Metalgate, bez nich by nebylo desky. Nosferatu nás perfektně obléká, děkujeme tímto Damianovi, díky němuž nemusíme chodit nazí. kterej nám věřil a podporoval nás i v době, kdy na nás přišlo tři a půl fanouška. Také club Death Magnetic v Domažlicích nás maximálně podporuje. V tomhle nádherným klubu, asi nejlepším v naší zemi, visí všude po zdech megapostery kapel jako Metallica, Iron Maiden, my jsme tam zvěčněni jako jediní Češi, a navíc přímo nad barem, prostě paráda. Death Magnetic je nejen super klub, ale i jeho majitelé jsou skvělá parta nadšenců, takže tam jezdíme hrát víc než rádi. Pomáhá nám samozřejmě řada dalších lidí, rodiny, manželky, milenky, náš manažer Pepe. Kytary nám staví a servisuje pan Kytarář (pan Kytarář s velkým K) Kobrle, Music city nám dává super ceny, je kolem toho prostě hodně lidí. Protože je naše země fakt malinká a metal byl vždycky spíš okrajovka, pomáhají nám všichni z radosti a nadšení. Ze stejného důvodu to koneckonců děláme i my.  

A to bude tak všechno a samozřejmě náš rodný klub KAIN, kde hodně věcí vznikalo.

Jirko, děkujeme za rozhovor a jistě se brzy zase uvidíme!

Já také děkuji a pozdravuji čtenáře B iN Magazine! Choďte na koncerty ;-)

Čtěte více:

Indy: KMBL2 a skupina CLOU

Indy: KMBL2 a skupina CLOU

Arakain: po každým koncertě hledáme nonstop obrazárny

Arakain: po každým koncertě hledáme nonstop obrazárny

Darina Hubáčková: Dara Bags je mou vášní

Darina Hubáčková: Dara Bags je mou vášní

Fotografie: Dymytry

Komentáře

comments powered by Disqus