Jan Křížek: Uvidět podvědomí

Retrospektivní výstava umělce Jana Křížka je k vidění ve Valdštejnské jízdárně už od 31. května, navštívit ji však můžete až do konce září. Tato unikátní expozice s názvem Jan Křížek (1919 - 1985) a umělecká Paříž 50. let mapuje dvacetiletí Křížkovy nezaměnitelné originální tvorby, kterou ve své době podporovali například Picasso, Breton či Estienne. Na této výstavě je úžasné především to, že je zde nespočet možností pro představivost a pokud budete chtít, Jan Křížek vám prostřednictvím svých děl dá možnost uvidět nejen jeho podvědomí, ale možná i to vaše.

Rodák z Loun, malíř a sochař Jan Křížek se v roce 1947 přestěhoval do Francie, kde zůstal až do konce svého života. V novém domově se úspěšně zapojil do poválečného uměleckého proudu l´art brut, s jehož myšlenkami se ztotožňoval. Ve Francii měl pak několik samostatných výstav a byl oceňován jak svými kolegy, tak i kritiky. Počátkem šedesátých let se však rozhodl svou uměleckou dráhu ukončit a věnovat se včelařině, pěstování zeleniny a chovu králíků na odlehlém francouzském venkově. Zemřel roku 1985 na infarkt v nemocnici v Tulle.

„V jeho díle se ojedinělým způsobem propojují výsledky obdivu k archaickému a mimoevropskému umění, k raně románské stylizaci, barokní expresi i k dílu Augusta Rodina s naprosto spontánním, rychlým gestem pohybujícím se na hranici automatického, intuitivního a impulsivního projevu. Ve skutečnosti proces své tvorby dokonale promýšlel a přesně věděl, kam směřuje a co sleduje. Je příznačné, že svým dílům nedával žádné názvy; důležitý byl pro něho vlastní proces hledání, kontinuita, vývoj: kresby a sochy byly „pouhé“ etapy na cestě k poznání. Když také dospěl k názoru, že cíle dosáhl, tvorbu ve svých čtyřiačtyřiceti letech ukončil a z Paříže se odstěhoval na francouzský venkov.“ 

Křížkova tvorba nebyla v Čechách příliš známá. První výstavy jeho děl u nás se uskutečnily až dlouho po jeho smrti, na konci devadesátých let. Díla pro nynější expozici ve Valdštejnské jízdárně shromáždila Národní galerie v Praze ve spolupráci s Francouzským institutem a Galerií Benedikta Rejta v Lounech. K vidění je 300 Křížkových děl, jak sochařských, tak i kresebných. Některé z nich jsou poskytnuty ze soukromých francouzských, španělských i českých sbírek. Výstava je také doplněna o díla jeho blízkých přátel a vrstevníků, se kterými si byl umělecky velmi blízký. Můžete tak spatřit díla od Václava Boštíka, Jeana Dubuffeta, Pabla Picassa, Reného Duvilliera a dalších.

Instalace výstavy je velmi promyšlená. V podstatě můžete postupně projít celým autorovým životem a uměleckým vývojem. Expozice je rozdělena do čtrnácti etap Křížkovy tvorby. První je nazvána Od Rodina k tašismu a zabývá se jeho ranými díly, inspirovanými právě Augustem Rodinem a jeho kreslením aktu v pohybu. Tato inspirace přivedla Křížka ke kresbám, kde klíčovým výrazovým prostředkem byly skvrny.

Druhá fáze je věnována přátelství Jana Křížka s Václavem Boštíkem. Jejich velikou vášní bylo zkoumání vzájemných vztahů barev a linií nebo jen diskuze nad uměním obecně. Jejich přátelství se promítlo i do jejich tvorby, která si v té době byla velmi podobná.

Další etapa se už zabývá Křížkovým působením ve Francii a nese název Foyer de l´art brut. Jednalo se o výstavní prostor Jeana Dubuffeta, který poskytoval možnost prezentovat díla vymykající se obvyklým uměleckým počinům té doby. Debuffet pro tento proud umění vymyslel v roce 1945 označení l´art brut neboli syrové umění.

Další dvě etapy se zabývají pařížskými začátky Jana Křížka, kdy měl svou první samostatnou výstavu právě ve Foyer l´art brut a jeho pobytem mezi hrnčíři ve Vallauris. V tomto městě s proslulou hrnčířskou tradicí měl Křížek, díky intervenci Picassa, možnost vytvořit sérii nádob i volných děl. Hlavním motivem byla lidská figura, která v Křížkově tvorbě hraje zásadní roli.

Šestá etapa, Laboratorní práce v Paříži, popisuje Křížkovu tvorbu malých sošek ze dřeva či hlíny. Protože neměl dostatek peněz, náčrty si dělal na ubrousky a obálky, které pak namáčel a nechal uschnout, aby je mohl znovu použít. Fáze Charles Estienne a pařížská poválečná scéna je věnována kritikovi Charlesi Estiennovi, který si Křížkovy tvorby velmi vážil a zařadil ho do okruhu umělců, které podporoval a kterým vystavoval jejich díla.

Další části výstavy jsou pojmenovány Grafické dílo, Sochařské dílo, Noviny a koláže a Člověk barvou nezastíněný. Jedná se vždy o jednu etapu Křížkova života, kdy se věnoval určité tvůrčí činnosti. Zprvu to bylo grafické dílo ve formě černobílých litografií, poté kamenné a dřevěné sochy většího formátu, které jsou považované za vrchol jeho tvorby. Následně pak nové tvůrčí období kreseb pastelem na novinový papír nebo koláže, kde se odklání od svých nahodilých „syrových“ postupů a z útržků papíru, někdy kombinovaných kresbou, skládá figuru člověka apod.

Nakonec pak přichází období malby, kdy se Křížek aktivně věnoval malování obrazů. Zachycoval v nich člověka mimo prostor a čas bez jakékoliv snahy o individualizaci. Dvanáctá část La Bartheil se zabývá umělcovým rozhodnutím o ukončení tvorby, kdy píše svému příteli Boštíkovi, že si svůj problém už vyřešil a z uměleckého světa tedy odchází. Křížek se svou ženou zamířil na venkov do střední Francie, kde si sám postavil malý domek a věnoval se hlavně včelaření. Poslední dvě části výstavy jsou věnovány figuře, která v Křížkově tvorbě hrála důležitou roli a pak jeho dotknutí se surrealismu ve spolupráci s André Bretonem. Takto se před vámi postupně rozprostírá celý život jedinečného umělce Jana Křížka jako otevřená kniha. Můžete v ní listovat, můžete ji pozorně číst a především si můžete prohlédnout jeho díla, která vás okouzlí svou syrovostí, ale zároveň i hravostí, originalitou a osobitostí.

Jan Křížek (1919 - 1985) a umělecká Paříž 50. let

Valdštejnská jízdárna

31. května - 29. září 2013

Vstupné: základní 150 Kč, snížené 80 Kč

Kurátor: Anna Pravdová

www.jankrizek.cz 

Fotografie: Radka Mikulíková, jankrizek.cz, Citace: www.jankrizek.cz

Komentáře

comments powered by Disqus