Arakain: album Adrenalinum nezklame, ale ani nepřekvapí

MUSIC Čtvrtek, 6. březen 2014 @ 10:00   |   
Petr
  |   

Pár dní staré - v pořadí 17. - album skupiny Arakain pokračuje v načrtnuté lince od vydání Restartu. Metalové riffy, nebojácný chraplák Honzy Toužimského a nezkrotné bicí. Klasika, na kterou jsme si zvykli. Bude to však stačit v roce 2014?

Krásný obal desky potěší. Nové logo konečně zapadá do celého designu desky. To se skutečně povedlo! Celý metalový nářez začíná právě skladbou Adrenalin. Osvědčený zvuk, kytary, bicí. Tohle je prostě ten novej Arakain. Skladby Honzovi sedí. Textově zaujme slovy "ujetej" a teď pozor, i "prsten do Mordoru"... Ač je éra Pána prstenů pryč (vrátila se snad s Hobitem), tak i přesto se tu taková slovní spojení objevují. Zvláštní. Na druhou stranu - proč ne.

Další je song Malej vrah. A tady začínám poprvé mít pocit, že kluci vykrádají sami sebe. Ano, je to populární novinářská fráze, která se používá od Rammsteinů po Kabáty. Ale tady to začínám trochu cítit.

Černobílý svět začne příjemnými samply. A po chvilce už to zase kluci řežou, riffy a riffy. Sekundující Honza má dostatek prostoru na prodej hlasového fondu. Stejná nálada se táhne přes Rozsudek - kde si ulítává zase Doxa i rychloprstý Mirek Mach - k Nic neříkám.

Následuje Malá a ztracená. Moderní nájezd skladby, silný hlas a čistě arakainovský text. Andělé, křídla, plameny, hoření a vyhasnutí... Krásné hudební pauzy. Přiznám se, můj favorit. Tátova holčička, to je prostě jednoznačné. Honza si skladbu užívá, Mirek také... Ze skladby je cítit energie. Tuhle si poslechnete nejednou, za to ručím!

A těžkotonážní Leporelo připravuje půdu pro 101. v řadě. Téměř hudební opus Mirka Macha, nádherné a až neskutečně rychlé kytary. Příjemný song.

A ani album Adrenalinum nezklame. Je potřeba nějakej ten oplodňovák pro ženský.

Vesmírný koráb. Jasně, šance kritiků, aby se chytli, ale tohle je velmi příjemná balada. Příjemná sóla, možná až příliš ostrá, ale co, to k tomu patří a skladba bude mít úspěch. Už vidím ty natěšené fanynky v tílkách kapely, jak se v první řadě pohupují do rytmu, visíc na Honzových rtech... Radím dobře, pánové, ten text se naučte a nebudete z koncertu kapely odcházet bez ženy... :-)

Další nic, co slýchávám jede v nastavené klasice. Nepřekvapuje. Tisíckrát navazuje na experimenty se samply. Bicí valí. Hutné a konzistentní. Tisíckrát si Honza užívá. Moc užívá. Jo, tohle taky jo.

Temná zákoutí jsou až operní. Začátek skladby připomíná klasiku, v podání orchestru by musela znít celá skvěle! Tady se kluci vyřádili. I když se nemohu zbavit pocitu, že v okamžiku, kdy Honza začne zpívat, upadá skladba do té škatulky "arakainovská klasika".

No a je tu poslední song, poslední Svatý grál. Opus Mirka Macha. Potěší všechny skutečné fandy.

Shrňme si to. Až na pár malých experimentů se samply, úchvatná kytarová sóla - možná rychlejší než kdy předtím - a příjemný hlasový rozsah album Adrenalinum nepřekvapí. Zůstává věrné. Je to chyba? Ne. Kapela pro zachycení mladého publika zvolila chytře turné ve spojení s kapelou Dymytry a tak bude zastávat post zkušených a vyspělých pardů. A to je přesná cílovka. Vlastně bezvadné album, které nepřekvapí, ale nezklame.

Album Adrenalinum můžete kupovat na novém eshopu Arakainu za libových 249,- Kč ZDE!

Komentáře

comments powered by Disqus